Trocha historie Foto - První zmínka o využívání zdejšího kaolinu pochází z roku 1786. Ve větším měřítku bylo ložisko těženo od roku 1816, kdy byl otevřen tzv. Starý lom. V roce 1897 byl ve Vidnavě postaven závod na výrobu šamotu. V roce 1921 byl otevřen tzv. Nový lom a vybudována štola pro vyvážení suroviny. Těžba ložiska pokračovala i během druhé světové války. V poválečném období se ložisko a výrobní závod staly součástí národního podniku Moravské šamotové a lupkové závody, později přešly pod Poštorenské keramické závody Břeclav-Poštorná. Těžba kaolinu pokračovala až do 70. let 20. století. V 70. - 80. letech minulého století byl na ložisku proveden rozsáhlý geologický průzkum (Křelina, 1973 a 1980), který ověřil množství a kvalitu zásob kaolinu. Právě poslední dobou se velmi dynamicky vyvíjí situace na trhu keramických surovin, takže uplatnění suroviny po obnovení těžby se značně liší od předpokladů, z nichž vycházely dřívější ložiskové průzkumy. Ložisko Vidnava (B3026800) je ložiskem vyhrazeného nerostu (kaolin pro papírenský průmysl a jíly žáruvzdorné na ostřivo), o kterém bylo rozhodnuto, že je vhodné pro potřeby národního hospodářství, a proto je ložiskem výhradním ve smyslu § 43a, odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Kaolin je minerál, který má široké průmyslové využití. Je základní surovinou pro výrobu keramiky, porcelánu, sanitární keramiky, stavebních materiálů, papíru, barviv a léčiv. Díky svým fyzikálním a chemickým vlastnostem má široké využití v různých odvětvích průmyslu zejména díky žáruvzdornosti. Na historickém snímku je kaolínová jáma. FOTO (TZ)