Martin Hanáček objasnil důvod vzniku této knihy. „Kniha je výsledkem zadání, které mi v říjnu 2019 uložil ředitel Vlastivědného muzea Jesenicka Pavel Rušar. Bez tohoto zadání by kniha nevznikla. Současně vyjádřil vděk všem, kteří mu v přípravě knihy byli nápomocni obrazovou části konzultacemi či radami, poskytnutím digitálního modelu reliéfu, poskytnutím archivních materiálů, poskytnutím vzácných snímků apod.“ Dále řekl „Nelze opomenout fakt, že v knize obsažené poznatky jsou z velké části shrnutím výsledků výzkumu německých a českých vědců za uplynulé století. Bez jejich práce bych neměl faktickou základnu pro své vlastní výzkumy.“
Předložený článek si neklade za cíl provádět nějaké odborné posouzení knihy. To přenecháme odborníkům. Jeho cílem je však podat místním usedlíkům informaci, že tato kniha existuje a že je ji možnost reálně zakoupit ve VMJ v Jeseníku. Zájem budou mít jistě ti, kteří tuto oblast znají pohledem na její povrch, aby se dověděli jak tento povrch vznikal, jaké je složení hlubinného profilu, jeho vznik a vývoj. Více napoví pár vět autora uvedených v úvodu této knihy. „Rychlebské hory a jejich severní předhůří představují bohatou petrologickou a tektonickou mozaiku přeměněných a vyvřelých hornin vzniklých během proterozoika až karbonu. Severní svahy Rychlebských hor upadají do pahorkatinného a plochého podhůří, které je geomorfologickým přechodem mezi horskými hřebeny a rovinami Slezské nížiny, rozkládajícími se dále na severu. Na našem území se jedná o vzhledově atraktivní krajinu Žulovské pahorkatiny a Vidnavské nížiny. Nevelké území dlouhé zhruba dvacet a široké asi deset kilometrů zahrnuje plynule klenuté kopečky i příkré samostatné pahorky, osamělé žulové skály i skalní městečka, kaňonovitá údolí potoků i robustní vyvýšeniny sklánějící se do širokých rovin.“
Kniha obsahuje velmi bohatou fotografickou přílohu, která jistě pomůže více zvídavým lidem se lépe orientovat v krajině a nacházet souvislosti i s jejím vývojem.
K autorovi - Martin Hanáček (*1982) je absolventem geologie na Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Své kvalifikační práce zasvětil pleistocénu jesenického regionu. Účastnil se šesti vědeckých expedic na Špicberky, kde se podílel na výzkumu sedimentů zanikajících arktických ledovců a vývoji polárního souostroví od konce posledního glaciálního maxima.
Autoru přeje JT mnoho dalších vědeckých úspěchů. Asi třicítka posluchačů byla velmi spokojená s výkladem. Spokojenost pak byla zvýrazněna i příjemnou nabídkou občerstvení.
Na snímku Martin Hanáček. FOTO (JL)
JL, kategorie: Zpravodajství, týden: 08, ročník: 34, rok: 2024 Zpět
| | | | Tento web neuchovává data návštěvníků. | | |