Velikonoční tvoření v Horní Lipové

Foto - Již ke konci měsíce března s netrpělivostí očekávali skalní příznivci velikonočních oslav v Horní Lipové pozvánku. Nakonec se jí včas dočkali.

Lipová-lázně - Pozvánka zněla „Již tuto sobotu – 30. března - jste srdečně zváni na tradiční velikonoční akci u kostelíku, která nám tvořivě může vyplnit jarní dopolední dobu. Jako obvykle se něco nového naučíme a budeme účastníky předávání lidových dovedností napříč časem.“

Na takovouto pozvánku nelze jinak reagovat než účasti na setkání. Toto začalo úderem deváté hodiny. Instruktoři lidových řemesel byli již připraveni. Každého přicházejícího vítal s úsměvem a podáním ruky místní pravoslavný kněz Josef Libor Kratochvíla. Lidé, většinou celé rodiny s dětmi, přicházeli postupně a dle svých zájmů obsazovali místa u předváděčů. Bylo se na co dívat a hlavně byla možnost se všem těmto ukázkám lidových dovedností i naučit. V popředí zájmu bylo pletení pomlázek, dále pak zdobení vajíček barvou, výroba lýkových panenek a drobností z pedigu a také výzdoba vajíček, hrnečků a jiných drobných předmětů drátkem. Nechyběla ani ukázka drobných šperků z domácí výroby. Školitelé byli pozorní a mnohdy nešetřili chválou. Nu a mezi tím pobíhal s úsměvem a radostí hlavní organizátor Libor Kratochvíla, který své vítání a roznášení dobré nálady okořenil výbornou medovinou a velikonočním mazancem.

Úderem jedenácté hodiny byl „šéfem“ vydán pokyn ke shromáždění se k převzetí „smrtky“ a vydání se na velikonoční procházku po silnici proti proudu přilehlého potoka k památnému smrku pro velikonoční vodu. Plánovaný cíl vycházky byl tedy u památného smrku se zastávkou na můstku, kde měl být proveden akt „usmrcení smrtky“. Plán se stal i skutečnosti. V průběhu pochodu kněz předříkával některá regionální říkadla: „Nesem babu v koši, smrt nás o ni prosí. Už Mařena leží a zubama škeří, helo, helo, helo helo!“, nebo: „Něsemy Mařocha, něsem do potoka, do černého lesa, do zimného plesa.!“ V místě aktu „usmrcení smrtky“ ji zejména děti kamenovaly, kněz ji podpálil a společně shodili k utopení do potoka.

Poté se již účastníci rozloučili. Část pokračovala k památnému smrku a část se již vydala zpět ke svým domovům. Všichni, ať jedni nebo druzí, se rozcházeli s vědomím pěkně prožitého sobotního dopoledne a nadějí na příští setkání.

Na snímku je pletení pomlázky. FOTO (JL)

Zpět