Dnešní káva je snad ze zrn s nějakou přimíchanou náhražkou. Pamatuji si, jak jsem vezl kávová zrna s přístavu do pražírny a červeno zelená barva bylo pro nás překvapení, ale pražírna dokázala zázraky. Kde je chyba? V kávových bobech, v pražení nebo se do kávy něco levného přimíchává. Vůně se nevytratila, tu někdo zničil. Vzpomínám na kávu v Řecku, dával jsem si ji v přístavu Volos. Byla to káva malá, ale silná. To bylo pohlazení po náročné cestě Srbskem, v době konfliktu, později objížďkou na Rumunsko a Bulharsko. I v Bulharsku jsme si dávali kávu a také nám i cestujícím chutnala. Kde se stala chyba? Ptát se prezidenta hokynářů Prouzy je zbytečné, obchodníci v tom nejedou. Nemá však v tomto případě pravdu? Co naši neprůstřelní kontroloři? Trvám na jejich dokonalosti v kontrole drobného prodejce, nejlépe u stánku, tam neočekávají protesty, prodejci nemají právníky, ani na právníky. Umí ještě odborníci udělat rozbor a zjistit skutečný stav, mladí nemají ani v paměti skutečný stav. A v předpisech se to popsat nedá. Proč neříkat kávě černá tekutina s příchutí kávy? Vlk se nažere, káva zůstane černá a chuť a vůně, v dnešní době máme jiné starosti. Už se těším na odpolední kakao
Bohumil Poulíček, kategorie: Zpravodajství, týden: 06, ročník: 34, rok: 2024 Zpět
| | | | Tento web neuchovává data návštěvníků. | | |