Místostarostka Jeseníku má řešení pro malé obce

Zdeňka Blišťanová, současná místostarostka města Jeseník a bývalá ředitelka ZŠ Česká Ves, má ve vzdělávacích kruzích Jesenicka velmi dobré jméno. Při svém působní v ZŠ Česká Ves dokázala tuto vesnickou školu dostat na takovou úroveň, že rodiče z okresního města raději absolvují nesnáze s dojížděním a své děti umisťují právě do České Vsi.

V Jeseníku má jako místostarostka na starosti školství, ale zajímá se i o školství v celém okrese, které je kvůli úbytku dětí na sestupné tendenci. A přišla s variantou, jak za málo peněz získat co nejvíce muziky – vytvoření svazkové školy. Jedná se o jeden subjekt, který právně zastřeší jednotlivé školy působící v mikroregionu (svazku obcí). Školský obvod pak tvoří všechny obce daného svazku. „Většina obcí si chce udržet školu, jsou ochotny školy dofinancovávat, ale ne vždy je to ta nejlepší cesta ke kvalitnímu vzdělání. Na Jesenicku jsou školy různé velikosti, některé školy mají 1. stupeň a některé školy mají 1. i 2, stupeň, v každém ročníku je jedna třída s nízkým počtem žáků. Z toho potom plyne problém, že žáci na druhém stupni učí pedagogové, kteří nemají pro předmět potřebnou kvalifikaci. Ředitel se snaží většinou aprobovaně učit český jazyk, anglický jazyk, matematiku, ale další odborné předměty jsou již učeny neaprobovaně, například fyzika, chemie, přírodopis, dějepis, zeměpis, druhý cizí jazyk. Je to na základě principu málo učitelů na málo žáků,“ řekla nám k tomu Blišťanová. Hlavní výhodou je úspora nákladů na ekonomické zajištění provozu škol (účetnictví, mzdová agenda), které je vykazováno souhrnně pouze za jeden subjekt, nikoliv za každou školu zvlášť. Jednotlivé sdružené školy však mají značnou míru autonomie, protože jejich účetnictví je vedeno navzájem odděleně – takže školy de facto hospodaří s vlastními prostředky – a někdejší ředitelé škol jsou v pozici vedoucích odloučených pracovišť (takže jejich rozhodovací pravomoci jsou z velké části zachovány). V případě pracovní neschopnosti pedagogů lze zajistit náhradu operativněji a bez administrativních překážek. Svazková škola jako relativně velký subjekt je také schopna zaměstnat pedagogy s více specializovanou kvalifikací (např. v oblasti jazyků nebo informačních technologií), případně také asistenta pedagoga, kteří budou působit ve všech sdružených školách. Překážkou pro vytvoření svazkové školy je především obava jednotlivých škol ze ztráty suverenity. V regionech, kde jsou obce od sebe více vzdáleny, se někdy také objevuje potřeba zajistit dopravní obslužnost škol vlastními silami, protože stávající zajištění veřejné dopravy potřebám obcí nevyhovuje. Výhody svazkového školství: * jeden management – úspora mzdových nákladů, * úspora provozních nákladů, * zkvalitnění výuky – „cestování“ pedagogů za dětmi, * pružná reakce na výkyvy počtu žáků v jednotlivých obcích, * větší šance školy na úspěch při získávání dotací. Nevýhodou je relativně složitý proces ustavení. Vzrostou také nároky na manažerské dovednosti ředitele školy. „První zkušenosti s tímto typem škole mají kousek od nás za kopcem ve Svazku obcí údolí Desné. Tak proč je nevyužít,“ uvedla Zdeňka Blišťanová. (ma)

Zpět