Říjnová glosa: Umění bezdradnosti

Nové vedení města Jeseník si s budovou bývalé knihovny evidentně neví rady - prodat, neprodat, opravit, čím naplnit, zbourat.

Nabídlo budovu veřejnosti a bezradně tak odkládá rozhodnutí o rok. Nepochopitelné “zkrášlení” budovy pak má několik úhlů pohledu. Určitě se nejedná o úpravu, kterou by nám všichni záviděli. V případě prodeje budovy by kvůli “uměleckému” poškození fasády zcela jistě došlo ke snížení ceny. A kdo povolil ono buranské přitloukání starých koberců do fasády? Městská architektka, která tak ráda provádí po architektonických památkách? Nebo stavební úřad, který majitelům domů jinak ztrpčuje život s každou žádostí o úpravy? Nebo to byla spíše zhůvěřilá černota zahalená do umění? A pročpak se nikdo nezeptal občanů alá participativní rozpočet, jestli souhlasí se zprzněním jejich knihovny? Jedna z posledních původních a krásných budov ve městě si něco takového rozhodně nezasloužila. V případě tzv. participativního rozpočtu jsme se dozvěděli, že do dalšího, hlasovacího kola prošlo 25 návrhů z 45. Už jsme se ale nedozvěděli, kdo a proč selektoval a vyřadil návrhy „prostého lidu“. A i zde platí: vedení města si volíme proto, aby v zastupitelské demokracii se znalostí věci přicházelo s vizí a nápady, jak město zlepšit. Participativní rozpočty budou v Jeseníku jistě pokračovat, budeme světoví. Ale není to náhodou cesta jak vyvádět peníze (pro začátek jen milion) z městsk M. Chovanec

Zpět