Tomáši Knoppovi a všem, kdo ho měli (a mají) rádi

Ahoj Tome, 4. srpna uplyne deset let od chvíle, kdy nás všechny zaskočila neuvěřitelná zpráva, že jsi opustil tento svět, rodinu, milované Jesenicko a nás všechny.

Ne, že bychom na Tebe nevzpomněli každou chvíli, protože ta mezera, jež tu po Tobě zeje, je zde stále, ale kulaté výročí Tvého nebytí je přece jen časem, kdy na Tebe vzpomínáme intenzivněji než kdy jindy. Proto se sejdeme s dalšími Tvými přáteli, kamarády a známými na místě, které je spojeno se vzpomínkou na Tebe a s poděkováním za vše, co jsi Jeseníku a celému kraji ze sebe dal; u pramene životaplné jesenické vody, jenž nese Tvé jméno: Knoppův pramen. To místo má v sobě Tvoji stopu, tudy si chodil s Mufem na dlouhé procházky, tam bylo Tvé duši dobře. Napravo louka, na jejím kraji budova Pentagonu, kde jsi strávil řadu let v roli úředníka, a kde jsi také, bohužel, vydechl naposledy. Vůkol les, který Tebe, rodilého Ostraváka, přijal za svého a jako člověka nadaného uměním naslouchat Tě obdařil svou láskou, kterou jsi z celého srdce opětoval. A ten výhled! Na město, které se stalo domovem Tvé rodiny, na gräfenberský kopec s lázněmi, o němž jsi poutavě psal v jedné z mnoha knih. Úloha úředníka totiž nebyla Tvá pravá životní role. Dodnes cítím jako chybu, že jsi opustil svoji roli předchozí, k níž jsi byl tak dobře vybaven. Na jesenickém gymnáziu jsi zasíval mezi studenty lásku k našemu kraji, k jeho nelehké historii. Jako redaktor Jesenického týdeníku jsi nejen hledal zajímavá témata, ale mnohdy jsi ťal do živého, když jsi kritizoval malost, neomalenost a další nešvary v regionu. Na druhou stranu je ale nutno říci, že jako učitel bys asi nenapsal všechny ty knihy, jež se v několika málo letech zrodily v Tvé hlavě. Jako příležitostná spoluautorka si neodpustím jednu vzpomínku, která, myslím, charakterizuje Tvoji podstatu. Nikdy před tím a vlastně ani potom jsem nepracovala s člověkem, který všechny okolo dokázal tak nadchnout pro věc a přitom tvrdě držet pod krkem, aby splnili v termínu to, co slíbili, a aby to bylo co nejlepší. Preciznost, cit pro vyprávění i pro rodný jazyk, odvaha tnout do živého, elán a vytrvalost, to byly Tvoje devizy. Neboj, už s tou chválou končím; přímo Tě slyším, jak se chechtáš a posíláš mě do háje! Těšíme se na setkání s Tebou i všemi, kdo Tě měli a mají rádi u Knoppova pramene. Vede k němu vyšlapaná pěšina loukou navazující na cestu od Anglického pramene v parku. Ty tam budeš určitě, my také, takže zbývá pozvat ostatní, jimž jsi vstoupil do života: přijďte vzpomenout Tomáše Knoppa v sobotu 4. srpna 2018 v 15:00 hodin. Tomáš i my se s vámi rádi sejdeme.

Zpět